Seriál: První pomoc, díl 4.


Seriál: První pomoc, díl 4.

Téma: krvácení

O krvi můžeme mluvit jako o nejcennější tekutině v lidském těle. Organismus dospělého člověka obsahuje v průměru 5-6 litrů této životodárné tekutiny, u dětí je to přibližně polovina, přičemž ztráta krve větší než 1/4 tohoto množství představuje vážné ohrožení života. Dojde-li tedy ke zranění s následkem masivního krvácení, je včasná a účinná první pomoc skutečně otázkou života a smrti. Ve čtvrtém díle našeho seriálu První pomoc se naučíme, jak správně postupovat, abychom dokázali větším ztrátám krve zabránit a zachránit tak život sobě nebo druhým lidem.

Krvácíme dovnitř nebo ven

Krvácením bývá obecně označována ztráta krve z jakékoli části lidského těla. V zásadě můžeme rozlišit dva druhy krvácení: vnější a vnitřní.

  • vnějšímu krvácení dochází obvykle následkem bodných, sečných nebo tržných ran, kdy cizí těleso pronikne kůží a poruší celistvost cév.  Takové zranění je zpravidla viditelné a lze jej proto i snáze ošetřit.
  • Vnitřní krvácení bývá naopak způsobeno tlakovým či tupým poraněním, zlomeninou nebo vnitřním onemocněním (např. krvácející žaludeční vředy, onkologická onemocnění atd.) Jeho nevýhodou je, že je zpravidla těžko navenek rozpoznatelné, a může se tak snadno stát, že k poskytnutí pomoci dojde příliš pozdě.

První pomoc!

Ve většině případů ztráty krve si lidský organismus dokáže pomoci sám a krvácení zastaví stažením cév a srážením krve. Vážnější poranění s masivním únikem krve však může při neposkytnutí první pomoci snadno skončit vykrvácením.

Výše popsané rozlišení na vnitřní a vnější krvácení rozhoduje o tom, jakou první pomoc můžete jako laici zraněné osobě poskytnout. To, že došlo k vnitřnímu krvácení, často pouze tušíme podle typu poranění. Vysoká pravděpodobnost vnitřního krvácení existuje u zranění v oblasti hrudníku, břicha a zlomenin pánve či stehenní kosti. V takových případech se snažte zraněného udržet v klidu a teple a okamžitě volejte záchrannou službu (155). 

Více můžete sami pomoci zraněnému, jehož krvácení je vnější. Krvácející ránu přikryjte sterilní gázou a pevně zavažte obvazem. Pokud obvaz rychle prosakuje, stlačte ránu rukou nebo použijte tlakový obvaz. Jestliže krvácení přesto neustává, lze použít i širší škrtidlo uvázané nad ránou směrem k srdci. Ihned po poskytnutí nezbytné první pomoci volejte zdravotnickou záchrannou službu.

POZOR!

  • Jsou-li v ráně zaklíněny cizí předměty, nesnažte se je vyndat, mohli byste krvácení ještě zhoršit.
  • Snažte se vyvarovat přímého kontaktu s krví! V ideálním případě použijte rukavice. Je-li to možné, ať si zraněný stlačí ránu sám, případně mu pomozte zatlačit přes jeho ruku.

Dárci krve zachraňují životy

Lidem, kteří ztratili velké množství krve, může zdravý dospělý člověk pomoci i tím, že pravidelně daruje krev. Darováním vlastní krve mnohdy druhým skutečně zachráníte život.

Za darování krve vás VZP odmění!

Vážíme si lidí, kteří nezištně darují krev a zachraňují tak životy. Proto naše klienty, kteří alespoň jedenkrát ročně darují bezplatně krev, plazmu nebo kostní dřeň, odměňujeme příspěvkem až 1 000 Kč na:

Vážíme si lidí, kteří nezištně darují krev a zachraňují tak životy. Proto naše klienty, kteří alespoň jedenkrát ročně darují bezplatně krev, plazmu nebo kostní dřeň, odměňujeme příspěvkem až 1 000 Kč na:

  • rehabilitační/rekondiční aktivity lázeňského typu nehrazené z veřejného zdravotního pojištění
  • vitaminové preparáty pro dospělé zakoupené pro vlastní potřebu v lékárně.

Přečtěte si předešlé díly našeho seriálu:

Seriál: První pomoc, díl 1.

Seriál: První pomoc, díl 2.

Seriál: První pomoc, díl 3.

Zdroje:

ŠTĚPÁNEK, Karel a PLESKOT, Robert. První pomoc zážitkem. Computer Press, a. s., 2009

www.hemofilie.cz