Jan Solař

Ahoj, jmenuji se Honza a na vozíku jsem od roku 2000 po dopravní nehodě, kterou zavinila nepozorná řidička. Během jedné vteřiny jsem poznal, jaké to je „stát se vozíčkářem“.

Po úrazu jsem se věnoval několika sportům pro osoby s tělesným hendikepem – lyžování, jízdě na handbiku a dokonce jsem byl u zrodu pardubického basketbalového týmu lidí pohybujících se na vozíku. V současné době chodím pravidelně cvičit do posilovny, kde si sice unavím tělo, ale hlavně vyčistím mysl.

Nejvíc času věnuji své rodině: mít velkou a spokojenou rodinu byl vždy můj největší sen. Trávit čas s blízkými mě v životě naplňuje ze všeho nejvíc.

Práce na projektu VZPoura úrazům je vlastně také splněný sen, protože už před nehodou jsem rád pracoval s lidmi a pro lidi. A když mohu pomoci dětem, tak to je pro mě ještě o něco smysluplnější.

Chtěli byste se o mně dozvědět něco víc? Pošlete mi svou otázku na e-mail.